Neplýtvat, recyklovat, nevlastnit. Kdy přejdeme na cirkulární ekonomiku?

Se zvyšujícími náklady na život se kromě úspor energií můžeme zaměřit i na samotný princip fungování ekonomiky. Místo nákupu, okamžité spotřeby a vyhození lze věci využívat opakovaně nebo sdíleně, tvrdí Pavel Zedníček z institutu cirkulární ekonomiky.

📝 Dotazník o Stopáži najdete zde. Díky moc za váš čas!

Jednou větou, co si máme představit pod pojmem cirkulární ekonomika?

Historicky je tento pojem v České republice vnímaný hodně jako odpadové hospodářství. Což není úplně ta nejlepší interpretace. Pokud bych se měl opravdu omezit na jednu větu, tak je to „efektivní nakládání s materiály v ekonomice“.

Jak byste popsal rozdíl mezi tou současnou, tedy lineární, a kruhovou ekonomikou?

Cirkulární ekonomika na tu současnou reaguje. Dává alternativu k modelu, kdy něco vytěžíme, spotřebujeme a rychle vyhodíme. Například u budov je životnost padesát, sto, stopadesát let. U plastového obalu může být životnost klidně pouhých 5 sekund.

Když se podíváme na současnou ekonomiku, tvoří ji tři základní pilíře: energie, materiály a lidská představivost. A my jako lidstvo jsme poměrně dobří v plývání všemi těmito položkami. Kvůli válce na Ukrajině a teď řešíme intenzivně energetiku. Jednotlivci i firmy si energie začali dost vážit. Vnímají ji jako obrovskou hodnotu, šetříme s ní, zateplujeme budovy, koukáme na energetickou náročnost v provozech a tak podobně.

A náš argument v Institutu cirkulární ekonomiky je, že bychom se úplně stejně měli dívat i na materiály. Protože jsou nedílnou součástí ekonomiky. Ať už se bavíme o budovách - ocel, beton, dřevo, nebo o maloobchodě, kde jsou to obaly, plasty a tak dál. Ambice cirkulární ekonomiky je - pojďme šetřit s materiály, pojďme s nimi nakládat šetrně a začněme si jich vážit. A pojďme nalézt ekonomické příležitosti, které nám tenhle přístup nabízí.

Během přípravy jsem se snažil najít co nejvíc praktických příkladů cirkulární ekonomiky. Ten pojem je totiž dost abstraktní a rád bych, aby si ho všichni dokázali představit. Objevil jsem například, že firma Philips nabízí svoje žárovky a osvětlení do kanceláří jako službu. Místo toho, aby si třeba Seznam Zprávy koupily vlastní svítidla a najímali údržbářskou firmu na jejich provoz, revizi a opravy, uzavřou smlouvu na 20 let s firmou Philips, která se o instalaci, funkčnost a údržbu stará sama. Je tedy cirkulární ekonomika přesun společnosti k tomu, aby měla na každou drobnost předplatné?

Ano, řekl bych, že je to snaha jít o krok dál od aktuálně vysloveně produktově založené ekonomiky. Do ekonomiky, která je víc založená na podobných službách. Jedna definice cirkulární ekonomiky je, že je to pokrývání potřeb a poskytování služeb s co nejméně primárními materiály. Pokud se jako jednotlivec nebo firma zamyslíte, čeho potřebujete docílit, velmi často se můžeme dobrat toho, že nástroj k tomu potřebný vůbec nepotřebujeme vlastnit.

Samozřejmě vlastnictví přináší řadu výhod, ale ruku v ruce s ním jdou i náklady a zodpovědnost. Například pro generaci dnešních třicátníků je poměrně běžné, že nevlastní auto, ale prostě si ho ve chvíli potřeby půjčí - jednorázově, nebo formou předplatného. Když se odpoutáte od přemýšlení uživatel=vlastník, tak forma sdílení v praxi dává obrovský smysl. Jde o to maximálně využívat produkty a ambice, které už v ekonomice jsou.

♻️♻️♻️♻️♻️

Stopáž je podcast pro ty, které zajímá, kam se za uplynulý týden posunul svět, ale nemají čas neustále sledovat Twitter. Přehled těch nejzajímavějších zpráv připravuje Jan Kordovský (@korda). Vychází každý pátek v poledne. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu [email protected].  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. Vznikají v zázemí Seznam.cz.